Je tomu přesně pětadvacet let a pár dnů co se ve vzdáleném království v tomto období plném tulipánů rozeznělo veselí ze všech jeho koutů. Ohlášení narození prvorozeného královského potomka byla opravdu velká věc a ještě větší když se slavíci lid dozvěděl, že se jedná o chlapce. Chlapce, kterému bude doslova trvat pár vteřin, než si přivlastní lásku svých rodičů, pár minut k okouzlení lidí kolem něj, pár hodin k oficiálnímu titulu, jež mu do budoucna zařídil korunu, a hned na to i několik let než si přivlastnil srdce snad každé dívky z jejich království. Až takový vliv mělo v jejich království narození prince Noaha. Nepomohl tomu ani fakt, že se k živelnému, běhajícímu dítku s modrými kukadly a rozmluvenou pusou narodil další potomek, princezna, jeho mladší sestřička Lennon. Dobře, ta strhla další rekord ihned, jakmile si do pár minut toho malého prince a jeho pozornost a starosti osvojila snad už.. no do smrti. Starostlivějšího bratra po boku neměl snad nikdo. Ten roztomilý klouček s blonďatými vlásky se od novorozené princezny nechtěl vůbec hnout. Kvůli ní by obětoval i počátky učení se sportům a jazykům, i když to do té doby byla jeho oblíbená činnost, kdyby ho chůva neodtáhla s jasným příslibem dobrůtek a brzkého návratu. Teď už tu nebyla maminka s velkým bříškem, ale maminka a malá sestřička, jež přeci musel strážit! Nebo aspoň tak mu to rodiče vždy diktovali do hlavy a on byl až moc paličatý na to, aby si to někým nechal jen tak vyjmout. A to se jej drželo opravdu dlouho, než se to ještě zdvojnásobilo ihned poté, co se k překvapení všech i do třetice všeho dobrého, narodila Matilda. Nakonec si na ten ochranářský pud ale přeci jen zvykl, a kromě dávání pozoru na malé sestřičky, jež si žily vlastními živelných životy, se začal soustředit i na to důležité. Na učení se všeho, co by se mu do života přeci jen mohlo i nemuselo hodit. Království rozhodně neutrácelo čas a jakmile princ uměl vše základní potřebné, postupně mu na učení přidával a přidával. A Noah skrze to všechno rostl a rostl. Z uřvaných batolat z vedlejšího pokoje se najednou staly dvě cácorky, co mu nedaly pokoj, zatímco se je snažil chránit i při samotném čajovém dýchánku s plyšáky. A když mu opravdu lezly na nervy, zalezl si do tátovi pracovny, kde postupně nejen rostl, ale i stárl. A než se království a sestry nadály, z královy pracovny po dlouhé konzultaci či jednání přestal vycházet chlapec nebo puberťák, a začal se objevovat muž. Muž, který kromě všech jeho povinností a učení zvládal i nespočet svých sportovních koníčků, ve kterých ho nikdo nedokázal omezit. Tedy až do chvíle, dokud na jedné z oficiálních akcí nenarazil na dech beroucí brunetku s rudými rty. Jednalo se o Cindy, dceru jednoho z ministrů, jež později začala palác navštěvovat častěji a častěji a to nejen kvůli oficiálním akcím či otci. Princ zkrátka uměl okouzlit každou, ale jen ona dokázala dostatečně okouzlit jeho. A to dokonce tak, že doslova jen díky času s ní na dlouhou dobu omezil své koníčky na minimum jen, aby se mohl věnovat jí. Tahle královská romance se dlouho utajit nedala a mladá láska oběma dopřála nejen dostatečné uvolnění, ale i vyřádění se před tím, než je po zbytek dne opět svázaly povinnosti. Ať už byl totiž Noah zamilovaný jakkoliv, stále to byl korunní princ s plným programem a se spoustou povinností, které za něj nikdo zkrátka neudělal. A protože mu Cindy byla opravdu tak blízká, zařídil jí aspoň podobné hodiny, kterými si musely projít i jeho mladší sestry jen, aby byla schopná s ním čelit veřejnosti. Pravda byla ale taková, že Cindy byla prohnaná víc, než se sama zdála, a i když se do Noaha doopravdy dokázala zamilovat, jejich štěstí nedokázalo přeci jen vydržet věčnost. Nedokázalo přejít přes tu nejtěžší zkoušku kdy se z hodného, příkladného Noaha, korunního prince, stal nesnesitelný uzlíček nervů s možností brzké korunovace. Stalo se tak v momentě, kdy jeho rodinou otřásla snad ta nejhorší zpráva. Zpráva o tom, že jeho otec, snad mu nejbližší člen z jejich rodiny vzhledem ke všem těm společným hodinám v jeho pracovně, vážně onemocněl. Tahle zpráva každého člena jejich rodiny zasáhla svým způsobem a místo toho, aby je to semknulo, se z příkladné rodiny stali jednotlivci. Noah každého člena jejich rodiny miluje, to ale neznamená, že na jejich reakci stavění se k takovému problému nehleděl s rudým zrakem. Nejvíce naštvaný byl na Matildu, která si jednoduše bláhově odcestovala ať už její důvod byl jakkoliv odůvodněný. A pak tu byla Lennon, která ho dopálila poté, co mu začala kecat do života a toho co smí a nesmí. On sám si ale nijak zvlášť nedokázal všimnout toho, že se z nich choval nejvíce dětinsky a sobecky. Místo toho, aby všem kolem sebe pomohl a rodinu udržel pohromadě, jakožto její budoucí hlava, se akorát uzavřel do vlastního předčasného žalu a šoku z té zprávy a léčil se vlastní medicínou o níž byl přesvědčený, že mu nejvíce pomáhá. Omámený alkoholem smíchaným s drogami pak kolem sebe odháněl v soukromí paláce nepříjemně všechny a všechno. Přišel tak o blízké pouto se svými sestrami, které tolik miloval, o svůj vlastní vztah, na kterém roky pracoval, o respekt svých rodičů, který ho snad bolel nejvíce, a pak samozřejmě i o důvěru ministrů, kteří se usilovně snažili, aby se tato zpráva o jejich budoucím králi nedostala na povrch a neuvrhla tak lid do chaosu. Jakoby nestačil těžce nemocný král, teď by je tímto připravili i o tu špetku naděje, která království držela napjatá jako strunu nějakého nástroje. Je tomu teprve pár týdnů, co se Noah jednoho rána probudil do úplného šoku. Do ledové sprchy, jež ho ihned probrala, do krutě ostrého slunečního svitu jasného odpoledne a přísného pohledu jeho naštvané mámy, kterou doposud v podobném stavu v životě neviděl. Rázem byl princ vzhůru a dokonce i střízlivý poté, co byl celý večer pryč a nikdo o něm nic netušil. Královna jeho přístupu a chování měla již plné zuby a to ráno se zkrátka rozhodla jednat. Mladý, přesto dospělý, Noah si v tu chvíli vyslechl takové pokárání jako snad ještě nikdy. V ten den se zastyděl jako snad nikdy a odsouhlasil vše, co mu unavená máma řekla a nakázala, aniž by se nad tím jakkoliv zamyslel. Od toho dne mu opět začal tvrdý režim odvykačky od všeho, co mu nepomáhalo a povinně se na nějaký ten čas vrátil ke svým sportům jen, aby nabyl opět síly a byl příkladným diplomatem, korunními princem a dokonce i starším bratrem, kterého jeho sestry tak nutně potřebovaly. Aniž by chtěl, nakonec byl přeci jen opět nahozen do gala a předstírajíc, že se nic nestalo a že rozhodně není znechucený tím, co se doopravdy děje, nakonec nastoupil do letadla směr Illea. Ať už záměr jeho matky byl jakýkoliv, rozhodně s nim nesouhlasil, ale zároveň jí odmítal odporovat. Proto stačil jen hodit omluvný pohled směrem k otci a podřadným směrem k matce, než nakonec sklonil hlavu a zamířil tam, kde už dávno byly jeho sestry. Vstříc Illejskému království…