Společně se svým dvojčetem Nicolasem se narodil v polovině jara královskému páru ze Swendway. Nejen pro rodiče, ale i celé království bylo narození zdravých dvojčátek radostnou zprávou. Navíc se s příchodem obou chlapců ubezpečila nástupnická linie, zajišťující, že vláda nad hornatou krajinou většinu času pokryté sněhem bude nadále pokračovat pod správou rodiny de Monpezat. Oba chlapci se od začátku měli k světu, dobře prospívali a dělali svým rodičům radost. Nic se nezměnilo ani v okamžik, kdy se do královské rodiny o dva roky později narodilo další dítě. Tentokrát holčička. Mason s Nicolasem byli v tu dobu ještě malincí, aby dokázali sestru odsoudit pouze za to, že je dívka. I když jako dvojčata na sebe byli dost poutáni, téměř okamžitě sestřičku mezi sebe přijali. V pozdějším čase se jim stala dokonalým parťákem k různým vylomeninám a žertíkům. Mimo to Bright od samého začátku chránili, aby se jí nic nestalo. Byli jejími malými strážci ve světě dospělých. Jako děti měli v oblibě různé aktivity. Od hry na schovávanou po šermování s klacíky. V tomhle ohledu byli ti tři sehraní. Mason se častokrát rád bavil při sledování, jak maličké Bright rudnou tvářičky ve chvílích, kdy ji Nicolas vítězně přiložil klacík k hrudi. To bylo pokaždé přímo k popukání. Mason odjakživa pokládal mladší ségru za krásnou, ovšem během naštvání, kdy ji tváře nabírají odstín nachu, bývá svou roztomilostí přímo připravena k dalšímu popíchnutí. Jak čas neúprosně plynul a dvojčatům pomalu přibyly povinnosti se zaučením se do budoucí role, znenadání se do jejich rodiny narodil další sourozenec, další dívka, kterou rodiče pojmenovali Alexandra. I tu Mason s radostí uvítal. Jen skrze lekce soukromého vyučování neměl na nejmladší sestřičku tolik času. Vídal ji pouze během svého volna, když zrovna nemusel předvádět své znalosti, nebo jak se zlepšil v jízdě na koni. Nikdy nebyl do povinností spojených s rolí prince natolik zapálený. Tam, kde on chyboval, Nicolas vynikal. Byli téměř jako jin a jang. Sám Mason by to nepřiznal, ale je vlastně rád, že titul korunního prince nedostal on. Dle něj se na budoucího krále bratr bude hodit mnohem víc. Naneštěstí je rok po narození nejmladší sestry potkala tragédie, kdy král s královnou zahynuli při autonehodě. Byla to strašná a bolestivá zpráva, která zasáhla celou královskou rodinu. Vše v tu dobu bylo nejisté. Hodně se změnilo. Osud království znovu po velkolepém pohřbu padl do rukou Masonova dědečka. Vlastně tomu se několik měsíců poté chlapec svěřil. Nepřál si do dalšího předání koruny stát ve stínu svého bratra jakožto náhradník. Chvíli to vypadalo, že si nepřeje být ani princem. Poměry královských dvorů mu vůbec nevyhovovaly. Sobecky si přál být obyčejným obyvatelem země, na jehož bedrech by neležela složitá rozhodnutí. Možná by se víc utrhl ze řetězu, kdyby mu král alias dědeček nedal ultimátum. Mason nedokázal být natolik zodpovědným jako Nicolas, ale byla mu dopřána určitá svoboda, pokud dále pokračoval v zajetých studiích. Během kterých si mohl vybrat vlastní cestu. Dvojčata narozdíl od svých dvou sester strávila během celého dospívání výuku pouze od soukromých učitelů. Bylo tak velmi znát, že si dědeček přeje, aby kontrola nad vládou připadla opět do mužských rukou. Jakmile v Illey byla vyhlášena selekce, plánovaly nejprve všechny tři mužské hlavy z rodiny do ní přihlásit nejmladší Alexandru proti její vůli. Když však proti tomu měla Bright námitky a do soutěže o srdce prince se přihlásila sama, dědeček to uvítal. Do toho s ní do Angeles vyslal Masona na zkušenou. A tak se královská dvojčata z rodiny de Monpezat poprvé od sebe oddělila na tak dlouhý čas.