top of page

Hans Vilhelm Skovgaard

“Being alone never felt right. sometimes it felt good, but it never felt right.”

cdb959aea2f8941ed8698f06852f626d.jpg

Status: Korunní princ
Země: Dánsko

Věk: 27 let

Datum narození: 18.10.

Výška: 184 cm

Váha: 82 kg

Barva vlasů: Zrzavá

Barva očí: Zelená
 

Vzdělání: Soukromé

Oblíbená barva: Červená, modrá

Stav: Svobodný
Děti: Žádné


Vlastnosti:  Přímý, Vážný, Organizovaný, Nespolečenský, Nedůvěřivý, Zodpovědný
 

Zájmy: Golf, Hra na kytaru, Jízda na koni, Šachy, Květiny, Nadace, Focení
 

Rodina: otec Bjorn †, matka Maja, strýc Anton, sestra Lykke
 

Face claim: Nicholas Skidmore

Charakter

Vážný. Nepřístupný. Přesně tak by se dal popsat jeden z nejžádanějších mladíků v celé Evropě, ne-li na světě. Tento princ s rusými vlasy, hustým strništěm a velkými svaly o nikoho rozhodně nestojí. Na jeho zelených očích nejčastěji uvidíte brýle, pokud teda zrovna nemá čočky. Které nosí jen málokdy. Necítí se dobře v moc velkém kolektivu, protože je zvyklý na samotu. Když s vámi mluví, cítíte z jeho slov jistou odtažitost, jako kdyby si nikoho nechtěl moc připustit k tělu. Řekne vá m do očí i věci, které nechcete slyšet bez jakýchkoliv omáček kolem. Málo v jaké společnosti se dokáže uvolnit, aby se upřímně dokázal smát a na jeho rtech uvidíte pouze nucený naučený úsměv, pokud si zrovna nezískáte jeho přízeň, což jde těžko. Všechny úkoly plní včas a taky se na něj můžete obrátit se svými problémy a on práci udělá za vás. Spíše tedy z vnitřního donucení, ale udělá ji. Všechno musí být ale bez chybičky tak, jak ho učili. Jeho pokoj je proto dokonale uklizený a na polici nespatříte ani smítko. Když si představíte typické princovské koníčky, přesně ty dělá, jelikož k tomu byl naučen. Golf, jízda na koni. To si užívá i kvůli přírodě, kterou díky tomu může pozorovat. Hlavu si často zaměstnává šachy nebo přemýšlením nad nadacemi, které provozuje a že jich je mnoho. Co si však nechává zavřené pod pokličkou jsou jeho “dívčí” koníčky: hraní na kytaru a focení. Brnká si jen tak, když potřebuje zklidnit svoje přehlušující myšlenky a pro radost. Chodívá fotit po paláci nebo různé památky když se mu naskytne příležitost. Rád dostává květiny. Moc často se to neděje, vzhledem k tomu, že je muž. Když se to poštěstí, úsměv se mu o něco málo protáhne. A jako květina taky voní. Jeho vůně by se dala charakterizovat jako smíšenina soli a lilií, což se může zdát jako zvláštní kombinace, na něm ale funguje a stala se jeho přirozenou součástí. Vztah rozhodně nehledá a ani ho nechce. Nedopřeje přece ostatním takové zadostiučinění tím, že by si někoho našel. I když mu nevadí se občas uvolnit s nějakou milenkou, ani to aktivně nevyhledává. Je zkrátka těžké se k němu dostat.

Minulost

Hans se narodil za svítání své matce, která vážila těžkou cestu pod palbou kritiky. Nebyla urozená a přesto si vzala člena královské rodiny, sice druhorozeného prince, ale i tak se z toho stal poměrně skandál. V tu dobu vládl starší bratr Hansova otce a všichni čekali na budoucího dědice z jeho strany. Za pár let se narodila taky jeho sestra, Lykke. Společně trávili dost času, byli oba šťastní a spokojení, než nadešel zlom v jejich obou životech. Jejich milovaný otec zemřel. Hanse to zlomilo, protože s ním měl dobrý vztah, to ale nevěděl, co ještě přijde. Jeho matka se vdala za jejich strýce Antona a tak se z krále stal jejich nevlastní otec a z Hanse korunní princ Dánska. Často nad tím přemýšlel, proč to udělala, jestli kvůli moci, nebo nějakému donucení. Některé věci mu však mají zůstat navždy skryty. A tak začal krutý režim. Najednou skončila jeho mladická volnost, musel se učit, jezdit na jednání, být zkrátka lepší a lepší, aby se z něj stal budoucí vládce perfektní. Z paláce už nezněl smích jeho ani její sestry, vlastně nikoho. Anton na něj kladl čím dál víc zodpovědnosti a bavil se tím, že ji zrzavý mladý chlapec nezvládá. Brzy si ale našel systém, zvládal úkoly plnit svědomitě i pod neustálým tlakem a kontrolou. Nemohl ani vyjít z domu bez toho, aby někdo nekontroloval jeho kroky. Zůstával tak zavřený v jednom jediném domě v Kodani, pokud nemusel jet na nějaké jednání, kde měl kolem sebe desítku strážců. Kvůli tomu nemá moc přátel, nebo spíš nikoho. Je úplně sám, není však připravený to měnit, protože ani neví, jak někomu důvěřovat. Anton mu podstrkoval různé překážky, dělal mu naschvály, Hans to ale ustál. Už roky do něj hučí, aby se vhodně oženil, nebo mu někoho najde. A v těch chvílích se sobě zapřísáhl, že si nikoho nikdy nenajde. Že zůstane sám a tak to prostě bude. Že se do žádného vztahu nikdy nenamočí. Vyhlášení selekce mu umožnilo možnost úniku od Antonova hněvu z toho, že se Hans odmítá oženit. V Illey na Antona nebude muset myslet a za to, že bude muset mluvit s pár lidmi mu to stojí. Pozval i svou sestru, se kterou se roky neviděl. A tak to bude ideální příležitost si s ní znovu popovídat.

bottom of page