Asterin se narodila jako nejmladší a zároveň jediná dcera do jejich rodiny. Její otec a bratři byli vůči ní velmi ochranitelský, chránili a pečovali o ní, hlavně kvůli tomu že byla z rodiny nejmladší. Její matka se jí snažila vychovat jako mladou dámu, kterou měla být, což ale nesedělo k její povaze, která už se projevovala v jejím dětství. Toužila po dobrodružství a svobodě a ne po tom aby se učila jak se správně chovat a usmívat. Jako dítě milovala chodit za dětmi do vesnice ve které bydleli a to i přes to že občas musela utéct ze soukromých hodin, které jí její rodiče zajistili. Trávit čas s dětmi pro ní byla nejenom příležitost k tomu aby si mohla hrát, ale taky aby prozkoumávala nová místa a získávala nové přátelé. Bylo pro ní snadné navazovat přátelství, dokonce i dospělý jí zbožňovali. Asterin často museli hlídat její bratři, protože si rodiče mysleli že by tak mohli zamezit jejím rošťárnám, no ale ukázalo se že stačilo málo k tomu aby je přesvědčila. Nakonec byli ochotní jí nechat dělat v podstatě co chtěla pod jejím dozorem, no ale nakonec se ukázalo že jí ani tak nedokázal ani jeden uhlídat, jelikož byla prostě moc divoká a nezbedná. Proto nakonec dostala chůvu, která měla dohlídnout na to aby se učila a nelítala místo toho venku a aby se její sourozenci mohli věnovat i svým povinnostem a koníčkům. Jak rostla tak trochu zmoudřela, ale některé věci se s narůstajícím věkem prostě neměnili. Benjamin se hodně zajímal o motorky a právě díky němu se o ně začala zajímat i ona. V jejích šestnácti se jí povedlo ho přesvědčit aby jí na motorce naučil, což udělal i když ho k tomu musela dlouhou dobu přesvědčovat. Naučil jí jezdit, no jenže hned při své první jízdě se jí povedlo se vybourat. Nebylo to nic hrozného, odnesla si pár šrámů a modřin, no jen motorka byla nějakým zázrakem na šrot. Když se to dozvěděli jejich rodiče, samozřejmě z toho oba měli problémy a doma pak bylo dlouho dusno. Ona i její bratr kvůli tomu měli hodně omezení a hlavně tedy ona byla hodně hlídaná, přesto se jí ale vedle s bratrem dál tajně jezdit a trénovat. Nakonec to ale nějak vyšumělo a jí z toho zbylo jen pár jizviček. Rok po její nehodě ale došlo k další, jen ale mnohem větší. Týkala se ale jen Benjamina. Letěl s přáteli n dovolenou, ovšem jak se to občas stává, letadlo ve kterém letěli havarovalo a z lidí kdo v něm byli nikdo nepřežil. Pro její rodinu to byla velká rána, ale hlavně pro ní a pro bratra jelikož oni byli vždy nerozlučná trojka. I po této události ale nakonec musel jít život dál. Když Illeiský princ ohlásil Selekci, nevěděla jestli to má být vtip a nebo to bylo skutečné. Její otec o tom ani nechtěl slyšet, tak si o tom promluvila s matkou. Nakonec s jejím požehnáním přihlášku podala, mohla tak třeba jen na chvíli zmizet někam jinam a navíc to pro ní mohla být příležitost, nebo jen dočasné dobrodružství.