top of page

Victoria Valerijevna Mišustin

Status: Diplomatka

Země: Ruské impérium
 

Věk: 20 let

Datum narození: 18.12.

Výška: 166 cm

Váha: 50 kg

Barva vlasů: Hnědá

Barva očí: Hnědá


Vzdělání:  Soukromé

Oblíbená barva: Bílá a Šeříková

Stav: Svobodná
Děti: Žádné

Rodina: Máma Alexandra & táta Valerij, brácha Gavril
 

Face Claim:  Circassian Soul

Zájmy

Vlastnosti

„To nejtěžší - ale to nejdůležitější - je milovat život, milovat ho, i když trpíme, protože život je všechno"

IMG_20230621_180038.jpg

Charakter

Minulost

Victoria, přezdívaná jako ledová princezna se na veřejnosti nosí elegantně s tvrdým, chladným a nepřístupným pohledem, zatímco za hradbami paláce, ve svém soukromí roztává jako sněhová vločka. Victoria má velká čokoládově hnědá očka, ohraničená černými, hustými řasami, plné, vykrojené rty, červenající tváře chladem, obličej jí lemují dlouhé, tmavé vlasy o které se snaží řádně pečovat. Není přespříliš vysoké ani malé postavy avšak takové normální s vytvarovanými ženskými boky a velkými ňadry. Svůj vzhled podědila převážně po své matce, což by se dalo nazvat takovým menším vítězstvím jenž je významem jejího jména. Snaží se za každých okolností vypadat elegantně a vznešeně ať už má tepláky či honosné plesové róby. V soukromí se, ale ráda obléká do teplých příjemných svetrů nebo mikin. Nepohrdá však ani pěkným krajkovým prádélkem. V Rusku přežívají pouze silné, odolné ženy a proto se poměrně rychle z malé hravé holčičky stala poslušná dívka nechávající si své názory pro sebe. Ať už si kdokoliv myslí co chce, ženy jsou v jejich zemi mnohem silnější a odolnější než muži, vzhledem k jejich nelehkým podmínkám narozdíl od mužů, kteří si jdou hezky vyšlapanou pěšinkou. Navíc přeci nikdo nemohl očekávat, že se dvěma vládnoucím Rusům narodí laskavá holčička s vřelým úsměvem. Není lehké se s ní bavit, protože se snaží působit nepřístupně a tvrdě. Většinou její chladné chování všechny spíše odežene. Často se kvůli svému přežití snaží lidmi manipulovat, aby mohla získat to po čem zrovna touží i když si žije v blahobytu a rozhodně nestrádá. Nikoho si jen tak nepouští k tělu, aby mohl odhalit něco co by nikdy nemělo být objevené. Ke všem, které pozná se chová odtažitě a s odstupem. Nějakou chvíli trvá než si člověk získá její důvěru. Je také velmi hrdá a nerada uznává chyby, z toho důvodu se je urputně snaží nedělat. Navíc je také hrdá na svou zem a snaží se nevidět chyby, které v Rusku panují. Ovšem díky její rodině a především jejímu otci, začíná období ruského impéria vzkvétat. Za nepřístupnou fasádou, kterou ukazuje pouze své rodině, se skrývá mladá dívka veselá, plná snů, touze po dobrodružství, učení se něčeho nového, vášnivá, toužící po romantice a pravé lásce s úsměvem na tváři, co si libuje v květinách, plyšácích, což by nikomu neřekla, a také miluje zimu a vánoční svátky. Tuhle svoji stránku ukazuje pouze svým nejbližším a odhalila jí i jednomu knihkupci, který jí zlomil srdce, což se ještě nikomu nepodařilo. Díky němu si našla lásku k fotografování na jeden starší fotoaparát, na který společně zachycovali jejich život a i ten kolem sebe. Od útlého věku se také věnuje baletu. Snaží se v něm vynikat, být jedna z nejlepších baletek. Je to taky pro ní možnost jak vypustit energii. Záliba, která jí motivuje jít dopředu a už má protančených několik balerínek. Ráda se také toulá barevnými ulicemi Moskvy a nejkrásněji jí považuje, když je zahalená bílou pokrývkou. Nachází tak nová místa o kterých ani neměla tušení. Chová také lásku k ruské literatuře a doma má svojí knihovničku, kde má různá díla od všemožných ruských autorů. Sbírá převážně také první vydání a ráda se toulá po antikvariátech, které objeví. V oblibě má také se hezky oblékat, jíst dobré jídlo jako jejich specialitu boršč a pirožky, které zbožňuje, ráda pije dobré víno a užívá si společnosti mužů. Není jí daleké ani bruslení, které ovšem tolik nepodniká až na vyjímky během zimy. Celkově miluje svojí kulturu a je to hrdá vlastenka i přes nedostatky, a i když by to jako muž měla v Rusku jednodušší, tak ona jako žena dokáže vytrvat a přežít.

Královská rodina v Rusku se skládala ze tří členů a nikdo neočekával, že by se to snad mohlo změnit. Pro všechny tak bylo překvapením, když palác veřejně oznámil těhotenství carevny Alexandry. Stejné překvapení to bylo pro samotný královský pár. Další dítě už nebylo v plánu. Všichni očekávali příchod dalšího silného chlapce, nikdo neočekával, že by se snad mohlo narodit děvče. Uzavíraly se dokonce sázky o pohlaví miminka, které si hovělo v bříšku své matky, zatímco chlapeček to vyhrál na plné čáře. Nikdo ještě netušil, jak šeredně se všichni pletli a pohlaví miminka zatím bylo neznámé. Během jednoho chladného zimního večera přišla na svět Victoria Valerijevna, hnědooká holčička. Svým narozením tak uzavřela dvojici dětí cara Valerije a carevna Alexandry. Život dívek v Rusku není jednoduchý a proto také měla obrovské štěstí, že se narodila zrovna do královské rodiny. Nikdy nezažila dobu, kdy její otec ještě nebyl carem, ale prezidentem. Přestože dívenka byla dcerou samotného cara, její život také nebyl jednoduchý i když byl snadnější než život ostatních dívek. Většinu času trávila ve společnosti své matky nebo chův. V období jejích dětských let byla malou neposednou holčičkou. Jenže jakmile zlobila byla svými rodiči, především matkou potrestána a tak se naučila poslušnosti už v jejím útlém věku. Zatímco její otec byl ten vřelejší rodič, ke kterému běžela, když měla nějaký problém nebo pro radu, její matka byla ten méně přístupnější rodič, s chladnou povahou, snažila se především ze své dcery vychovat silnou ženu. Svůj čas často také trávila ve společnosti svého staršího bratra Gavrila. Občas si našla chvíli ho pozlobit, ale především to byl takový její vzor, jakým často sourozenci bývají pro ty mladší. Často se po něm snažila věci opakovat, musela být tam kde byl i on a postupem času se snažila v některých věcech být lepší než on. I tak by se její dětství dalo nazvat šťastným. S postupem času jí přibyly povinnosti, a musela přežít spoustu nudných hodin a lekcí etikety. Už jako malou dívku jí zaujal balet. Dodnes si pamatuje první představení na kterém se byla společně se svojí rodinou podívat a jak se jí při tom celém představení rozzářily malá hnědá očka. Poté úpěnlivě prosila své rodiče, aby jí povolili chodit na hodiny baletu až se jí je nakonec podařilo přemluvit. Od té doby tančí balet ve kterém se snaží být opravdu dobrá a vynikat. S věkem se její záliby měnily, ale v baletu nadále pokračovala. Bylo jí tehdy šestnáct let, když objevila při svých procházkách Moskvou jedno menší zapadlé knihkupectví, do kterého se rozhodla zavítat. V té době propadla kouzlu ruské literatury. Po náročných akcích na kterých se její rodina musela ukazovat, se ráda uchylovala právě v tomto knihkupectví začtená do literatury od ruských autorů. Tam se seznámila s mladým vedoucím tohoho malého obchůdku s kterým se jednou dala do řeči a tak už to bylo každý den. Konzultovali spolu různá knižní díla. Postupem času se z toho stala mezi nima taková nevyřčená láska. Už spolu nemluvili pouze o knihách, začali diskutovat o hudbě, památkách, historii, tanci a všem možném i nemožném. Často se spolu ve volném čase toulali ulicemi barevné Moskvy. On jí ukázal lásku k fotografování a tak si tento koníček přebrala od něho a společně na foťák dělali různé snímky jejich společných zážitků. Byly to její osmnácté narozeniny, kdy dostala svoji první pusu od Ivana a také to byla první noc, kdy se opravdu milovala. Byl to překrásný den nesoucí se v bílém. Nikdy si mezi sebou neřekli, zda spolu mají nějaký vztah, prostě to věděli tak nějak vnitřně. Nikdy z nich nebyl oficiální pár. Nadále se vzdělávala, pokračovala v baletu, trávila čas se svojí rodinou a na akcích kde měla nepřístupný až chladný pohled, kde se nesla elegantně zatímco s Ivanem pokaždé roztála. V den jejích dvacátých narozenin, v den jejich výročí se měli opět setkat v jeho malém útulném knihkupectví, jenže když tam přišla, místnost byla zahalená temnotou a Ivan nebyl nikde. Od té doby už ho nikdy nespatřila. Nechápala co se stalo, zdali udělala něco špatně, nikdy se to však nedozvěděla. Nikdy se nikomu nepodařilo jí zlomit srdce tak jako Ivanovi. A tak se zatvrdila. Začala se chovat nepřístupně, odtažitě a chladně jako ledová královna. Začala se až moc podobat své matce, kterou se nikdy nechtěla stát. A zrovna teď se dva princové Iley rozhodly uspořádat dvojitou selekci a tak se rozhodla toho využít ve svůj prospěch a přemluvit svého bratra, který se mezitím před nedávnou dobou stal carem místo jejího otce, aby jí tam poslal jako diplomatku za jejich zemi. Ona se tak bude moci alespoň na chvíli dostat z rodného Ruska a pokusí se vylepšit vztahy s ostatními. Třeba se jí ještě nakonec podaří dokázat, že i ženy umí být užitečné, nejen krásné.

bottom of page