top of page

Ophelia Medea Aetos

Status: Princezna

Země: Řecko
 

Věk: 7 let

Datum narození: 12.8.

Výška: 128 cm

Váha: 25 kg

Barva vlasů: Plavá blond

Barva očí: Modrá​


Vzdělání: Soukromé v paláci

Oblíbená barva: Modrá, žlutá, růžová

Stav: Svobodná
Děti: Žádné

Rodina: Děda Giorgos, Babča Andromeda, otec Dorian, Matka Helena (mrtvá)

Face Claim:  Noa Gilberte

Zájmy

Vlastnosti

"Try to be a rainbow to someone who is going through a storm.

301022725_3010124882625336_358483542513910611_n.jpg

Charakter

Minulost

Prvního co vás může zaujmout na této dívce je její výška a věk. Je totiž dost mlaďoučká a nějací nápadníci ji ještě dlouho nemusí ani zajímat. Měří necelých 130 centimetrů, což odpovídá jejímu věku 7 let. Kudrnatou hlavu zdědila po svém otci zatímco plavou barvu po své matce. Má bujnou hřívu, která ji sahá do půly zad. Dalším vcelku výrazným rysem jsou její světloučce modré kukadla, kterými si většinou získá kohokoliv a kdykoliv, jak zrovna potřebuje a k celé dokonalosti její nezbedné andělské tvářičky patří její rozkošný úsměv. Ophelia je hodně sportovní dítě. Miluje jak vodní sporty díky svému otci, který ji při těchto aktivitách věnuje celou svou pozornost, tak miluje i Inline bruslení, tanec a gymnastiku. Dalo by se říct, že má hodně disciplíny díky níž zvládá tak různorodé koníčky.Je dosti učenlivá a vcelku dosti zvědavá, tudíž občas strká svůj nosík do něčeho, do čeho nemá. Málo kdy se setká s někým, kdo by ji na její přání řekl ne, proto se dokáže velmi rychle urazit a nedej bože když se něco této dívce zakáže, protože to pak může být hotové peklo na zemi. Přeci jen je to malá princezna, která je svým otcem dosti hýčkaná a možná místy je i toto malé motovidlo rozmazlené, ale nemá jen špatné a negativní vlastnosti. Je vcelku přátelská, hravá, společenská a nebojí se jít na jakoukoliv akci mezi dav lidí. Tím jak je ještě malá, tak se umí skvěle proplétat mezi lidmi a dost možná tak nezbedně utíká před svou guvernantkou, kterou z počátku nemohla snést, protože měla pocit, že se ji pokouší nahradit mámu, ale jak čas plynul, tak si ji i vcelku oblíbila a teď ji bere jako kamarádku, kterou může zlobit a otravovat. Co se týká žen a jejího otce, tak je dost ochranářská. Hlídá si svého tátu, jelikož nechce přijít o tu trošku pozornosti, co ji teďka zvládá dávat a představa, že by se o něj musela dělit s neznámou babou ji doslova děsí. Dost možná ještě ani nechápe záměry a důvody téhle návštěvy, ale dost možná je časem pochopí. Kdo ví. Ale na co by si měla dávat pozor tato blonďatá řecká dívenka? Na její prořízlou upřímnou pusinku, všichni víme jak děti dokážou mluvit bez žádného filtru vůči druhým osobám.

Ophelia se narodila poněkud mladému páru, což naštěstí nevadilo, jelikož i tak dostala hodně lásky a péče od svých rodičů. Možná to je způsobeno i tím, že se narodila do královské rodiny, kde byl jen a pouze samý přepych a tudíž ji nějak nedocházelo, že by se mohla mít hůř, mnohem hůř. Stále to bylo jen dítě, které bralo, co dostalo. Rychle se učila, byla zvědavá a objevila svět po boku své mámy. Všechno ji tak přišlo správné. Byla ještě maličká a nechápala proč svého tátu nevidí tak často. Do její maličké hlavičky se nedostávala ta informace, že vládne, že musí rozhodovat, že musí chodit na různá jednání. Ale dokud měla svou mámu, byla spokojená, měla pozornost, měla lásku, měla co potřebovala. Až na jeden den, kdy její maminka zmizela. Člověk, který ji miloval, který s ní strávil dny, který byl jejím světem zmizel. Měla tři roky, tudíž stále nemohla chápat, že maminka umřela, to začala chápat až s narůstajícím věkem. Najednou všechno bylo jinak a ona nevěděla proč. Neměla tušení, co udělala špatně, že ji opustila. Měla v hlavě úplný chaos a spoustu dní a nocí jen brečela že chce svou mámu, všechny odmítala, zlobila, rozčilovala se, byla téměř nesnesitelná a dost možná by si za takové chování zasloužila pár facek. Vše se postupem času uklidnilo a obzvláště, když si její otec na ní začal vyhrazovat více času. Zase začala cítit tu mateřskou lásku, tu pozornost, dostala čas s ním trávit společné chvíle. Milovala když ji její táta učil surfovat, či plachtit. Zkrátka milovala jakkoliv čas s ním strávený. Až po čase začala vnímat i bolest, kterou si nesl její otec a pocítila to hlavně v době, kdy zemřel její milovaný děda. Brečela, samozřejmě, že tuto ztrátu oplakala, přeci jen tak s ním trávila čas, milovala ho. Ale v této době se snažila být oporou pro svého tátu, snažila se ho rozesmát, snažila se mu dát nějakou radost do života. To stejné se snažila i pro babičku. Toto byl čas, kdy se zase uklidnila. Její záchvaty vzteku se prakticky vytratily. Chtěla být správnou dcerou, která už nebude dělat další naschvály, která nebude přítěží, ale když dostala své guvernantky, tak každou z nich odmítla, měla pocit, že ji chtějí dělat mámu a nikdo ji nikdy už nenahradí její maminku! Takže naschvály zase začaly. Občas odmítla stávat, občas si okamžitě zašpinila šaty, někdy zase odmítala jíst a byla dost nevraživá. Ovšem ale byla jedna, kterou si po čase vcelku oblíbila. Byla ochotná si s ní hrát, učit se a celkově s ní trávit čas, když nebyla se svým otcem. Brala ji jako takovou kamarádku, kterou občas pozlobila. První a poslední žena, níž Ophelia přijala do svého maličkého okolí. Neví proč najednou jedou na návštěvu zahraniční země. Bere to jako výlet se svým tátou a guvernantkou a doufá, že si bude moct vytvořit nové kamarády!

bottom of page