top of page

Marcus Bennet

Status: Královský krejčí
Kasta: Šestá

Provincie: Angeles (Belcourt)

Věk: 25 let

Datum narození: 20.7.

Výška: 186 cm

Váha: 85 kg

Barva vlasů: Hnědá

Barva očí: Zelená


Vzdělání: Základní

Oblíbená barva: Bílá, černá

Stav: Svobodný
Děti: Žádné

Rodina: otec Michael (45 let), matka Luisa (43 let), sestry Anna (23 let), Monica (22 let), bratři Colin (18 let), Denis (13 let)

Face Claim: Michael Yerger

Zájmy

Vlastnosti

"Honesty saves everyone's time."

90b26f247b28918c33b8de1b66fac428.jpg

Charakter

Minulost

Kdyby člověk řekl, že je ho vždy plná místnost, měl by pravdu jen z pouhé půlky. Pravdou je, že je vysoký, mohutný a jeho hlas je patřičně znělý, ale tam to i zůstává. I když si ho někdo díky výšce všimne, nakonec stejně stočí pohled jinam, protože Marcus ani v nejmenším není typ, který má potřebu bez ustání zaplňovat ticho nějakou konverzací a to třeba s lidmi, kteří ho ve výsledku vůbec nezajímají. Něco jiného je, když se konverzace stočí k něčemu, co ho osobně zajímá, to by si dokázal s druhým vykládat celé hodiny, ale k tomu je třeba i vhodného společníka ke konverzaci. Nemá rád nesmyslné povídání a vyptávání se jen z pouhé slušnosti, přijde mu to jako ztráta času. Raději jde přímo k věci a nechodí jako hňup kolem horké kaše, jen aby náhodou neřekl něco, co by se toho druhého snad dotklo. I když jeho slova mohou někdy bolet, je zase výhodou to, že víte, že s vámi jedná narovinu. Nelibuje si v lhaní a ani v mlžení, což se ale mnohdy považuje za neslušnost a často i za drzost, protože když se mu něco nelíbí, tak to i řekne. Nezahlcuje lidi lichotkami, a pokud se k nějakému uchýlí, je opět jisté, že to myslí zcela vážně. I tak není Marcus žádný příkladný vlk samotář, má rád společnost svých dobrých přátel, kterým může důvěřovat, rád se pobaví, ale stejnou měrou si užívá i svůj klid a doslova dobíjí baterky pro další sociální interakci. S lidmi, se kterými se cítí dobře, dokáže být uvolněný a až dětinsky rozpustilý, ale jinak vystupuje spíš mlčenlivě a mylně se tak zdá, že je uzavřený a tajnůstkářský. Jistě na první dobrou nevyzradí všechny své strasti i radosti, ale zase se ani s ničím netají, nevidí k tomu žádný závažný důvod. Život bere takový, jaký je. Stejně tak přímo miluje svou práci, která ho naplňuje a stejně tak ho i těší. Obecně se dá říct, že je to kliďas a flegmatik. Jen tak něco ho nerozhází a k tomu, aby ho člověk dokázal skutečně naštvat, je potřeba mnoho úsilí. Moc věcí si k srdci nebere, což může platit i pro dobře mířené rady. Raději si vše udělá sám a na to, že něco dělá špatně, si taky raději přijde sám, než aby mu to někdo říkal. Je to dříč a jen málokdy se vzdává bez boje či nějaké snahy něco změnit, řídí se sice tím, že život je takový, jaký je, ale neznamená to, že se s tím nedá něco dělat. I co se týká jeho práce krejčího, tak bere vše co nejvíc zodpovědně a pečlivost, zručnost a profesionalita je pro jeho práci podmínkou. To, co pak jeho povahu a charakter ještě dokresluje je i fakt, že je věřící. Křesťanství pro něho hraje v životě důležitou roli, ale stejně tak to vnímá spíš jako hodnoty a nasměrování, kterými by se měl člověk řídit, než prázdné kecy kolem, které člověka spíš nutí usínat na chladné kostelní lavici. Hlavní neřesti, které se ale občas dopouští, je občasné přejídání se sladkým. Taky má tendence zapomínat jména a trvá mu tak, než si vzpomene, jak se kdo jmenuje a vážně nemůže vystát, když někdo křupe klouby.

Marcusovo dětství by se dalo označit za zcela obyčejné a ve výsledku i dost nezajímavé. Byl nejstarší z pěti dětí a už odmalička pomáhal otci v jeho krejčovské dílně. Vzdělání jako takovému zas tak moc nedával, nebyl čas. Rodina potřebovala každou schopnou ruku k práci a tak si odchodil to, co musel a následně už jen pracoval. Ze všeho nejvíc se ale vždy snažil být v otcově obchodě. V jejich městě ostatně jeho otec platil za nejlepšího krejčího a i Marcuse tato práce na rozdíl od jeho sourozenců bavila. Soustředění, klid a přesnost a ve většině případech i spokojený zákazník. Když se tak objevila nabídka, ať se přestěhuje do Angeles a začne vypomáhat v obchodě otcova známého, příliš dlouho nelenil. Doma už byl stejně hlavně jen kvůli výpomoci otci, ale zastat ho s klidem mohli sourozenci a on toužil po něčem větším. Vrátit se a převzít otcův obchod přeci může vždy a zatím může čerpat zkušenosti v mnohem větším městě. To, že to bylo dobré rozhodnutí, se ukázalo velmi brzy. Šikovné ruce a jeho dobré oko oslovily mnohé, mezi kterými byli i významní lidé a postupem času se Marcus dokázal vypracovat až na pomocníka královského krejčího, který byl vždy známý tím, že nehledí na to, odkud člověk pochází, ale spíš na to, jak je kdo schopný a Marcus rozhodně schopný byl. Nakonec se stal plnohodnotným zaměstnancem společnosti, která se stará přímo o smetánku země a tedy i o královskou rodinu, což je o to větší tlak, ale zase o to větší příležitost. Marcusovým plánem ostatně není zůstat ve službách v hlavním městě napořád. Nakonec se chce vrátit do rodného města a skutečně převzít otcův obchod a pokračovat tak v rodinné tradici, protože jeho sourozenců je skutečně jediný, který má pro krejčovské řemeslo skutečné nadšení. K tomu je ale potřeba dostatek peněz a ty si nejlépe vydělá v hlavním městě, kde se to boháči jen hemží. Zatím tak bydlí v malém bytečku, který okupuje ještě se svým psem a v paláci pak tráví jen čas nutný k práci. Jinak si raději vyrazí kamkoli do přírody nebo za sportem. Co se týče románků, příliš si na nějaké jednorázovky nepotrpí. Rád by si našel protějšek, se kterým by sdílel své strasti i radosti a následně i svou budoucnost, ale příliš štěstí zrovna nemá. Spíš se zdá, že se mu na paty lepí samé hysterky a výjimkou není ani to, že mu dělají nečestné návrhy i jeho zákaznice nebo manželky jeho zákazníků, což ho ve výsledku uráží, než aby mu to lichotilo. Svou práci bere stoprocentně vážně a na nějaké naplňování zvrácených představ z porna nemá čas a ani náladu. To už si raději vyrazí jednou za čas do města a prostě upustí páru tam. Obecně, když má pocit, že vztah se nebude nikam vyvíjet, nesnaží se ho nijak udržet, prostě vše utne a jde dál, i když mnohdy by se právě ona větší trpělivost vyplatila.

bottom of page