top of page

Maksymilian Jarogniew Leszczyński

Status: Korunní princ
Země: Polské království
 

Věk: 18 let

Datum narození: 11.9.

Výška: 191 cm

Váha: 87 kg

Barva vlasů: Hnědá

Barva očí: Hnědá​


Vzdělání: Soukromé v paláci

Oblíbená barva: Tmavě modrá
 

Stav: Svobodný
Děti: Žádné

Rodina: rodiče Aleksander a Grażyna, starší sestra Katarzyna

Face Claim: Nicola Cavanis

Zájmy

Vlastnosti

"I need a six-month holiday, twice a year."

Screenshot_20230729_170052_Instagram.jpg

Charakter

Minulost

Kdyby se vysoký, hnědooký, svalnatý a na svůj věk rozhodně nevypadající princ Maksymilian narodil jako princ v jakékoliv jiné zemi, než v Polsku zřejmě by titulní strany bulváru plnili jenom jeho eskapády. Z malého hodného prince totiž časem vyrostl velice zvědavý mladý muž a stejně jako mnoho jeho vrstevníků je zkrátka zvědavý. Kdyby mu za zády neustále nestála armáda bodyguardů tak by zkusil všechno jenom z důvodu, že ho zajímá, co to s ním udělá, zkusil by jít na párty, opít se do němoty, ochutnat trávu, cigaretu, nejít v neděli do kostela, nevyzpovídat se z hříchů, zajít si do bordelu, vyspat se s ženou i mužem, zahodit bibli z okna, zahrát si v casinu a jakoukoliv věc která je v Polsku absolutně nemyslitelná. Jenže tohle nejde a obzvlášť když jste korunní princ co se má ideálně zpovídat z hříchů desetkrát za den, chodit denně do kostela a být vzorem morálky. Nikdy se ho nikdo neptal, jestli takovou roli chce, a přesto jí dostal přitom by všechno vyměnil za jeden týden někde bez dozoru svého fanaticky náboženského otce, kněze a jeho bodyguardů. Ačkoliv byl vždy to oblíbenější dítě jenom z důvodu že se narodil jako chlapec a s otcem měl daleko lepší vztah než jeho sestra, kterou jejich otce spíše považuju za něco, co jim zajistí spojenectví sňatkem s nějakým jiným princem, nikdy nebyl jeho vztah s otcem ideální. Nebo ne alespoň ne potom co si jeho otec začal všímat, že jeho syn zas tak nežere víru, netouží se hned co jeho otec pískne oženit s někým koho mu vybere a že daleko více než náboženské hodnoty ho zajímá svět plný ďábelských hříchů, jak rád jeho otec nazývá jakoukoliv zábavu, která nemá nic společného s vírou, diplomacií, nebo tradičními královskými sporty jako jízda na koni nebo golf. Ačkoliv v hloubi duše Maksymilian touží zkusit všechny hříchy světa a v hlavě si maluje obrázek Polska jako té nejvíce uvolněné země na světe, nikdy v sobě ještě nenašel v hlavě sílu postavit se všem papalášům v církvi a jeho otci a říct jim do očí že všechny jejich zákony, omezení, pravidelné chození do kostela je jedna velká kravina a že až bude král on tak tohle všechno zruší. Všechno tohle jsou zatím ale jen naivní představy mladého muže, který svou zem touží jednoho dne změnit, ale zatím mu ještě nedošlo že vymazat z Polska vliv církve a lidí jako je jeho otec nebude rozhodně práce pro jednoho krále ale tak na celá desetiletí. Ví, ale že mu otec jen tak korunu nedá právě protože oba začínají cítit, že mají úplně jiné názory na svět. A i kdyby mu jí dal bude ho stejně muset se všemi jeho rádci a lidmi odsunut mimo Varšavu a politický vliv. Otázkou je, jestli někdy svoje myšlenky dotvoří v realitu, nebo zůstanou navždy jenom ideály mladého muže toužícího změnit svou zem. Navíc by tím způsobil smrt celé rodině.

Po zklamání z dcery zažil král nadšení z narození syna, korunního prince Polska. Sláva z toho byla vskutku veliká. Už od mala měl Maksymilian všechno na co si ukázal a na rozdíl od sestry pozornost otce. Možná to taky oba sourozence rozdělovalo. A taky to že jí jednou osolil oblíbený čaj. Se svou sestrou ani matkou nikdy neměl moc blízký vztah. Vlastně s nikým. Otec mu od mala akorát vtloukal do hlavy jeho ideály, ke všemu ho nutil, neexistoval kompromis a vždycky pro něj byl spíš autorita než táta. Pro matku byl spíše úleva že jí nikdo nebude vyčítat, že nemá syna. Jakmile vyrostl z plenek začal ho otec vzdělávat přísnou a náboženskou výchovou. Neexistovalo odmlouvat, nedojíst jídlo, říct něco co vybočovalo z toho co otec považoval za vhodné, každý den do kostela, lekce od rána do večera, žádný čas na zábavu, modlit se třikrát denně, a nějaký volný čas se mohl trávit pouze aktivitami které jeho otec uznal za vhodné. Jenom v neděli po kostele byl nějaký čas hrát si s ostatními kluky z paláce. Maksymilian otce poslouchal na slovo do svých zhruba dvanácti let. V tu dobu se mu chození do kostela, kecy jeho otce, náboženské a morální přednášky začínali postupně protivit. Daleko radši trávil čas se svými třemi kamarády, co měl. Připletl se mezi syny vysoce postavených šlechticů a diplomatů, kteří toužili dělat cokoliv jiného než jejich otcové a žít úplně jiný život. Díky občasným cestám do zahraničí začínal vidět, že na všude to vypadá jako v Polsku a najednou kromě toho že v něm rostl odpor k čemukoliv co jeho otec prosazuje nebo vypustil z pusy, toužil zkusit všechny věci které vždy byli prezentovány jako hříchy a ideálně porušit všechna pravidla morálních soudů. Na otci si vydupal to, že místo ježdění na koni bude mít motorku, začal se koukat na filmy co by jeho otec prohlásil za blbosti, zamiloval si play station, fotbal a posilování. Když mu bylo šestnáct pokusil se jednou utéct z paláce na tajnou párty u svého kamaráda, k jeho smůle ho stráže chytili. Ten den se s otcem pohádali natolik že od té doby se nemůže nikam pohnout bez armády bodyguardů. Dodnes ho však mrzí že tenkrát otci nedokázal postavit a místo toho, aby mu do očí řekl, co si myslí a co od života chce jenom uraženě odešel. Těžko to ale šestnáctiletému chlapci vyčítat. S otcem se sice už nikdy nepohádali ale oba mezi sebou mají napjatý vztah a každý z nich má odlišný názor úplně na všechno. Krom neustálých vražedných pohledů s otcem tráví čas hlavně se svými přáteli, pod dozorem bodyguardů. Největším relaxem od otce a celé šílené reality ve které žije je jízda motorce, občas se mu uličkami Varšavy podaří zmizet bodyguardům a užít si chvíli samoty. Právě v těhle chvílích ví že si chce svůj život užít na sto procent, vyzkoušet všechno, zahodit bibli, sbalit obyčejnou holku někde v baru, vzít si někoho až bude sám chtít, zamilovat se, už nikdy neposlouchat otce, už nikdy nejít do kostela. Díky chování jeho otce a vtloukávání víry do hlavy postupně našel k víře spíše odpor a už v žádného boha nevěří. To ale nikdo neví. Kdyby se tohle dozvěděl jeho otec nejspíše by ho nechal zavřít do nějakého nápravného kláštera, stejně jako za to že mu připadají kromě žen atraktivní i ženy. Když se dozvěděl o sestřině cestě do Illey, okamžitě prohlásil že jeho sestra potřebuje společnost, aby nejela tak daleko sama. Ve skutečnosti plánuje při první příležitosti ujet bodyguardům a užít si v Angeles všechno co si nikdy neužil. Ví, že jestli v novinách přistane nějaká jeho eskapáda tak ho doma otec zabije. Na to už je ale připravený. Je na čase přestat snít, nastal čas si užít života a postavit se otci.

bottom of page