Qiu.jpg
frame4.png

Huang Qiu-Xing

Status: Korunní princezna
Země: Nová Asie

Věk: 23 let

Datum narození: 3.8.

Výška: 170 cm

Váha: 58 kg

Barva vlasů: Černá

Barva očí: Hnědá

Oblíbená barva: Nefritově zelená
Vzdělání: Soukromé

Face Claim: Caroline Hu

Stav: Nezadaná

Děti: Žádné


Rodina: Otec Haitao, matka Xin-Jin, dvojče Chun-Xing


Zájmy: Diplomacie, móda, bojové umění, kaligrafie, meditace, příprava čajů, studium historie a starých kultur

Vlastnosti: Povýšená, hrdá, kritická, ctižádostivá, cílevědomá, upřímná, temperamentní, ochranářská, společenská

Charakter

Dlouhé černé vlasy se mezi ženami z rodu Huang dědí po generace a s lehce roztomilým obličejem, ve kterém se nejvíc podobá svému otci, byste nejprve mohli tvrdit, že to bude roztomilý obláček rozdávající úsměvy. Nemohli byste se ovšem mýlit víc. Šedé oči sice nemá, ale její pohled mrazí úplně stejně, jako by šedé oči mohly. Tvrdá schránka skrývá ještě tvrdší dívku, která nehodlá ustupovat před ničím, nikým a kdokoliv se o to pokusí, je akorát zamáčknut jako moucha na zdi. Cílevědomost jí totiž vůbec nechybí. Má určité představy, které si hodlá vyplnit, i kdyby měla jít přes mrtvoly. Zná své místo ve společnosti a ví, čím v budoucnosti bude, takže chce být ukázkovou následnicí trůnu a i tou nejlepší, kterou by pro její království mohla být. Nespokojí se tak s málem. Dokud není něco perfektní, není to podle ní hotové. Dokud není všechno tak, jak si to představuje, nehne se od toho. Ať už to je strategické plánování s tátou, rozmýšlení psaných textů nebo proslovů, nebo i třeba jen obyčejný chvat, který se snaží naučit. Není to někdo, kdo by své snažení při první překážce ihned vzdal. Je ta, co klidně stokrát hrdě vstane na své nohy a překážce se postaví znovu. A aby některým takovým překážkám mohla čelit, vyžadovala od všech upřímnost. Ať už to byla rodina, otcovi rádci nebo obyčejní poddaní, se kterými mluvila při cestách s otcem. Sama je jedním z nejupřímnějších lidí, které můžete v životě mít. Nic nepřikrášluje, tvrdá pravda je podle ní mnohem lepší, než bláhové nalhávání a člověka může upřímnost posouvat k většímu uvědomění nejen sebe, ale i reálného světa. Zvládne vám do očí říct věci, které můžou napoprvé bolet, ale jsou z celého srdce upřímné. Vnímá to jako jednu ze svých lepších vlastností, takže od ní nemůžete očekávat, že by ji kvůli něčemu jen tak měnila. Jediný člověk, kvůli kterému by se zvládla jen tak tak krotit je její sestra. Ta je pro ni polovinou její duše, polovinou jejího já a její nejbližší člověk. Je jediná, komu plně věří a s kým její tvrdá schránka polevuje. S ní úsměvy nešetří, zvládne dokonce i pár vtípků a probouzí se v ní i lehká drzost, kterou oplývala když byla mladší. Tohle ovšem při královských jednáních, i když je na nich její sestra, nezahlédnete. Od mala byly nerozlučné a stále takové jsou. Jsou v neustálém kontaktu, i když jsou od sebe několik tisíc kilometrů daleko. I proto je vůči ní ochranářská, stejně jako je ochranářská sama k sobě. Byla by schopná pro ni zabít, kdyby to bylo nutné. K Qiu samotné je hodně náročný úkol proniknout a všem, kdo se o to pokusí sama přeju hodně štěstí. Sebe i své soukromí chrání stejně jako svou sestru. Sama díky tomu moc přátel nemá, protože ne každý s ní vůbec vydržel a ona sama nebyla ochotná se pro své přátele změnit. Ten úzký kruh pár přátel, co kolem sebe má, jsou většinou její dlouholetí známí, dcery vysoce postavených lidí, kteří ji chápou a berou ji takovou jaká je. S těmi je sice trochu uvolněnější, ale rozhodně ne tolik jako se svou sestrou. Je velmi hrdým člověkem, ať už na své postavení, svou rodinu nebo své království, pro které žije úplně stejně, jako pro korunu, která jí má padnout na hlavu. Je hrdá na kulturu, která je s jejich královstvím spjatá, je hrdá na historii jejich země i na své předky, což by nejeden pozorný člověk mohl vidět i při správné volbě šatů. Její záda totiž zdobí vytetovaný červený drak, reprezentující kulturu Nové Asie a i mýtické zvíře, se kterým cítí největší spojení. I od hrdosti a jejích budoucích povinností se odvíjejí její koníčky. Je rozená vyjednávačka. Neustoupí jen tak před někým a díky tomu ji sama diplomacie a zastupování koruny velmi baví. Doslova se v tom vyžívá a ráda sleduje všechny muže, kteří si myslí, že ji přechytračí, ale ve skutečnosti jim padají nad jejími vybranými slovy a tvrdou, neústupnou náturou brady. Právě onu tvrdou náturu a učení rovnováhy využívá při bojových uměních, ve kterých vždy excelovala víc, než její sestra. Ať už je to kung-fu, judo, karate nebo taekwondo, za ta léta cvičení by byla schopná vám nakopat zadek. Není to ovšem jen tvrdá dívka, učí se pracovat i se svou ženskou stránkou, minimálně s trpělivostí, harmonií a ladností. Na to se ráda noří mezi štětce a černé barvy, se kterými si cvičí kaligrafii nebo mezi čajové lístky, když sobě nebo své rodině připravuje čaj. Na dobrý čaj je potřeba mít klid v duši a také trpělivost. K tomuto koníčku a bere ho hlavně jako svou vlastní, poklidnou meditaci. Velmi ráda se vrtá ve starých knihách nebo svitcích, kde pročítá příběhy bývalých králů nebo císařů, učí se z nich o své zemi ale i o jejich taktikách ať už diplomatických nebo válečných. Nebo si pročítá staré mýtické příběhy plných úžasných metafor, které se vždy dají využít i v reálném světě. I když se snaží být příkladnou budoucí dědičkou, její materialistická stránka by se jen tak kdekomu nemusela líbit. Miluje totiž všechny drahé věci. Ať už to je oblečení a boty nesoucí jména nejznámějších značek, parfémy, šperky, je docela jedno, co to je. Její šatník takovými věcmi přímo přetéká. Se sestrou se účastní všech módních přehlídek, které se v hlavním městě nebo i v jiných městech konají, aby sledovaly nové trendy nebo si rovnou vybíraly co přesně na sobě v dalších měsících budou nosit.

Minulost

Převratný pár, posouvající Novou Asii progresivním směrem, se natolik pohroužil do budování království, že skoro zapomněl na jedno jediné. Budování vlastní rodiny, budování potomků, možných následníků trůnu země, které tentokrát svítilo na dobré časy. Aspoň do jednoho osudného dne, kdy přišla královna za svým manželem s větou, že je v očekávání. Země, skrz kterou se táhl sáhodlouhý drb o zdravotních problémech, jenž měly za příčinu neplodnost královského páru, tak mohli jedním vystoupením na veřejnosti zamést pod koberec. Žádné zdravotní problémy se nekonaly a královna byla dokonce v očekávání s dvojčaty, jak se později ukázalo, což poddaní koruny oslavovaly dlouhé týdny od oznámení. Měsíce ubíhaly, povinnosti královny, které stejně obstarával její muž, převzal naplno a nechal svou ženu odpočívat, zatímco se se stresujícími situacemi vypořádával on. Únavné měsíce došly konci ve chvíli, kdy se palácem rozezněly dva dětské hlásky. Narodily se dvě sladké holčičky, předurčené být miláčky země. Oba věděli, že nejstarší z nich, Qiu, narozená jen pár minut před svou sestrou Chun, ponese tíhu koruny a bude tou, kterou budou připravovat na královské povinnosti. Zároveň se jimi nesly vlny strachu kvůli starým zvyklostem a z toho, co na to řekne bývalý královský pár, který stále lpěl na starých tradicích. Nová Asie mezitím slavila příchod zdravých holčiček. Dobrý měsíc se po celé zemi slavilo na jejich počest i zdraví a samotný palác se stal radostným místem plném dětského smíchu. Dvojčata vyrůstala po svém boku, nerozlučné, neustále všude lezoucí spolu a v pozdějších letech i cupitající v každém koutu paláce, tropící žertíky, číhající na služebné nebo eunuchy mezi sametovými záclonami, rozsypávající květy třešňových stromů po palácových podlahách, házející po sobě nedojedené knedlíčky. Dívky to byly opravdu přešťastné a vyrůstaly v milující rodině. Aspoň tedy v té nejbližší, která sestávala z jejich rodičů. S rostoucím věkem přišly na řadu i povinnosti. Nebylo to jen o hraní, česání vlasů nebo honění se mezi koi jezírky v zahradách. Obě měly povinnosti, které musely plnit a tak se společně s psaným písmem a počty, začaly učit i tři jazyky, kterými se mluvilo v různých částech jejich království. Na Qiu začaly být kladeny větší nároky, v hodinách musela dřít víc, odcházela později než Chun a dostávala víc úkolů, než Chun. Nejprve jí to nepřišlo fér, ale matka jí vysvětlila, proč musí dřít víc, než její sestra. Narodila se dřív, měla převzít trůn po své matce a měla jednou nést tíhu koruny na své vlastní hlavě. Její matka stále popisuje změnu v jejích očích. Prý to bylo jako by se klidná voda rozbouřila ve víru radosti, vytryskla ke hvězdám a nechala je s odlesky zářit o něco víc, než dopadla zpátky, rozvlněná hladina se v tu chvíli ustálila a její nejstarší dcera na srozuměnou přikývla. Svůj úděl s pýchou a radostí přijala, i když jí bylo teprve šest. Od toho dne se bez remcání učila jazykům nejen místním, ale i dalším světovým, historii, umění, písmu a i bojovému umění. Dvojčata měly nejlepší učitele na každý předmět a podle toho vypadaly i jejich výsledky. Byly přeci jen po svých rodičích, ne? Z Qiu se stávala uvědomělá, mladá, chytrá dívka a i když se stávala příkladnou princeznou a dědičkou trůnu, stále se se sestrou toulala po palácovém komplexu, při cestách po království se chichotaly nad jejich tělesnými strážci a uváděly je svými flirtujícími pohledy do rozpaků, házely po sobě hůlky, někdy i hůlky zabodnutými v knedlíčkách nebo sypaly suchou rýži na zem, aby po ní ctění královští rádci uklouzli. Bylo to tak aspoň do jednoho večera, kdy se procházela po paláci a našla své rodiče při konverzaci s jejím ctěným waì pó – jejím dědou. Nikdo si jí nevšiml, když se schovala za papírovou zástěnu, aniž by věděla, čeho bude svědkem. Tehdy se jí změnil celý svět, všechna přesvědčení byla najednou pryč a zůstalo jí jen několik otázek, na které si nemohla odpovědět. Utekla dřív, než by zaslechla něco dalšího. Od té doby na sebe byla mnohem tvrdší, a stále je. Jazyky se naučila na úroveň rodilých mluvčích, našla se v bojovém umění, kde svou tvrdou stránku mohla projevit o něco víc a začala do toho studovat staré kultury, aby se mohla poučit od předchozích králů a císařů, nasát jejich znalosti, aby až přijde onen čas, kdy jí předají korunu, byla tím nejlepším možným monarchou pro svou zem. Lepším, než byl její děda a než byla její matka s otcem. Roky pluly skoro ve stejných kolejích, Qiu se stala pravou rukou svého otce, následovala ho na všech poradách a držela si svou tvrdou masku, která polevovala jen v případě přítomnosti jejího dvojčete. Následovala ho i na cestách, kde se učila diplomacii a všem potřebným hrátkám se slovy, aby dosáhla pro svůj lid i království to nejlepší možné řešení a právě znalosti z těchto cest měla společně se sestrou uplatnit na své prozatím nejnáročnější cestě. Na cestě do země za oceánem, která byla pro jejich království dříve nepřítelem a vyjednávat o jejich spojenectví.

“You are either on my side, by my side or in my fucking way.”