regu.jpg
frame4.png

Eris Malaya Hansley

Status: Výrobkyně modelovaných panenek

Kasta: Pátá

Provincie: Waverly

Věk: 19 let

Datum narození: 5.11.

Výška: 167 cm

Váha: 53 kg

Barva vlasů: Tmavě hnědá

Barva očí: Hnědo-zelená

Oblíbená barva: Ostružinově fialová
Vzdělání: Základní

Face Claim: Christina Nadin

Stav: Svobodná

Děti: Žádné
Rodina: Matka, otec, dvojče Edgar


Zájmy: Modeláž všeho možného, malování, jezení sladkého, párty, tanec Tinikling, sázky

Vlastnosti: Feministická, tvrdohlavá, extrovertní, ochranářská, sebevědomá, cholerik

Charakter

Ze spojení filipínské a illejské kultury vznikla zcela jedinečná kombinace. Eris je dívka s ohněm v krvi. Její vlasy jsou tmavě hnědé, ale někdy se zdají spíše černé. Stejně proměnné jsou i oči. Po každém z rodičů si vzala jednu barvu – světle hnědou a zelenou – a z nich si poté v duhovkách vytvořila jedinečné barevné kombinace. Nad očima se jí klene krásně tvarované, husté tmavé obočí, jež dobře doplňuje jinak jemný obličej. Malý nos jako knoflíček je posetý snad milion pih, které tvoří pás od ucha k uchu. Plné rty krásně se růžovějící barvy jsou vykrojené do srdíčka. Oproti zbytku rodiny je poměrně malá, ale jinak má průměrnou výšku 167 cm. Vedle svého 180ti centimetrového bratra je to stále malý skřítek, což mu pomáhá v jejich provokacích. Eris rozhodně není klidná povaha, a to se projevu rovnou v několika stránkách jejího života. Svou zuřivost a vytrvalost využívá při stávkách, potřebu se hýbat při tradičním a klubovém tanci, cholerickou povahu při dohadování se a vsazení se s bratrem. Ačkoliv se dokáže rychle naštvat, vztek jí většinou i rychle opouští a pak bývá více milá a přátelská. Mezi její největší koníčky patří její práce. Už od mala sledovala dědečka tvořit sochy. Jeho dílna byla útočištěm a stačilo se seznámit s polymerovou hmotou a první z panenek byla na světě. Momentálně se živí výrobou různých postav ze seriálů, filmů a knih. Vytvořila si vlastní kuriózní styl a ten dopomáhá k poměrně dobré poptávce. Ačkoliv nad prací tráví spoustu času, dokáže si udělat i čas na jiné koníčky. Má ráda volné dny, kdy jenom maluje, ale i temné noci plné tance a alkoholu. Je závislá snad na každém dezertu a sladké nikdy neodmítne. Miluje trávit čas se svou rodinou, a to nejlépe při tančení Tiniklingu – bambusovému tanci – jež se naučila i illejská část rodiny. Ačkoliv by to neuznala, drobné hádky, a především sázení se s bratrem miluje z celého srdce. Na svou nižší kastu si nikdy nestěžovala, ba naopak. Výtvarné řemeslo jí sedlo, a ačkoliv možná nemá hromady peněz a šperků, dokáže si život užívat. Pokud něco vyloženě nesnáší, je to stereotypní mužská nátura, se kterou se bohužel v životě setkává poměrně často. Nehodlá se vzdát a když vycítí urážku na své, nebo i jiné pohlaví, startuje jako raketa a pouští se do boje.

Minulost

Nebýt mocného osudu, Eris by se ani s jejím starším dvojčetem Edgarem nenarodila. Když se jejich rodiče potkali, nikdo nemohl očekávat lásku. Mayari – jež se zrovna přistěhovala s rodinou z Filipín – se sotva domluvila anglicky, ale to jí nebránilo hádat se s Ezrou, jež si nemohl na novou sousedku zvyknout. Ani jeden by tehdy neřekl důvod jejich potyček. Možná za to mohlo nedorozumění kvůli jazykové bariéře, možná jejich cholerické povahy anebo zkrátka pubertální věk, který si pohrával s city a myšlením. Časem se ještě vše ještě o něco víc zhoršovalo s každým novým výrazem, jež se Mayari naučila. Ale jak to v životě bývá, dějí se podivné věci, nenávist se mění v lásku a křik ve společný smích. Nebýt deštivého dne, smutku po domově ve Filipínách a kousku dobroty, nikdy by se mezi rodiči nezrodilo pevné pouto z pravé lásky, jež se rozhodli ztvrdit manželstvím. Za tři měsíce se nově spojená rodina dozvěděla báječnou zprávu – Mayari a Ezra jsou těhotní! Tuto radost brzo vystřídaly obavy, jelikož zjistili, že děťátko není jedno. Ačkoliv byli vyděšení, snažili se více šetřit a brzo se znovu začali těšit na své dva malé andílky. Kdyby tak jenom věděli, že označení čertíci by bylo vhodnější. Těžko říct, zda se prali už v břiše maminky, ale jedno je jisté – jejich celoživotní boj nastal v devátém měsíci těhotenství, pátý den v listopadu, ve tři ráno a dvanáct minut. Tehdy se rozhodli jít na svět a první bitvu vyhrál Edgar, který přišel o pár minut rychleji. A od té doby se nezastavili. Kdo probudí rodiče pláčem častěji? Kdo začne chodit první a kdo promluví dříve? Kdo si troufne jít k domu té staré paní s chlupatou bradavicí, jež vypadá jako čarodějnice? Jejich soupeření jenom rostlo. Když se začali věnovat tanci z Filipín Tinikling, jímž se část rodiny živí, byl to další důvod k sázce – kdo si první přerazí nohy o bambusové tyče? Jediné, v čem nemohli soupeřit byla práce. Edgar se stal pianistou a částečně i zpěvákem, Eris se začala věnovat modelaci panenek. Jejich chování nemělo konce ani začátku – tedy až do osudného dne, kdy jim bylo čerstvě patnáct let. Nebyl to nijak speciální den, za to noc byla divoká. Jelikož se oba dva stávali velmi sociálně zaměřenými, večírky měli rádi. A tak se vydali na jednu z dalších párty, kde se ve velkém holdovalo alkoholu a tanci. Nejdřív se nedělo nic podivného – dali si nějaké pití, rozešli se jinými cestami a užívali si po svém. Eris přitahovala pozornost hochů a nezůstalo jen u pohledů. Jednoho si vybrala a začala s ním tančit smyslný tanec, poháněný duší rebelky a vodkou obsaženou v nápoji. Jen o něco málo starší chlapec špatně odhadl situaci a místo nezávazného tance začal toužit po něčem docela jiném. Dostat opilou Eris do osamělé místnosti nebylo zase tak těžké. Když se jí však začal dotýkat, Eris se začala bránit a křičet. Díky dalšímu zásahu osudu vše uslyšel Edgar a přišel na pomoc. Mladík skončil se zlomeným nosem, dvojčata s pevnějším poutem. Od té doby se v Eris něco zlomilo a ona si uvědomila prostý fakt – nesnáší muže a jejich chování. Kolikrát potají brečela nad svou naivitou a chováním opačného pohlaví, kolikrát se pouštěla do hádek a rvaček kvůli rovnoprávnosti. Jedno bylo jasné – Eris se nikdy pravděpodobně neprovdá a nikdy nebude toužit po mužích, na které je – k její smůle – sexuálně orientována. Když jí do schránky přišel dopis ohledně selekce, hluboce se zasmála a chtěla ho prostě vyhodit se slovy: „Aby si mě vystavili jako zvíře v zoo. To určitě.” Edgar měl však jiné plány. Stačilo šest slov a záměry Eris se změnily. „Beztak bys tam ani neměla šanci.” Oheň v jejím srdci vzplanul, ego se zatřáslo a ona udělala jediné, co mohla, aby bratra přesvědčila o opaku – vyplnila a odevzdala. Vše jí došlo, až když se vrátila domů – jenže to už bylo pozdě.

"Leave the saving of the world to the men? I don't think so..."