top of page

Elias Luan Becker

Status: Strážce

Kasta: Druhá

Provincie: Angeles

Věk: 27 let

Datum narození: 13.8.

Výška: 195 cm

Váha: 90 kg

Barva vlasů: Černá

Barva očí: Tmavě zelená


Vzdělání:  Základní

Oblíbená barva: Černá, zlatá

 

Stav: Svobodný
Děti: Žádné

Rodina: Matka Annalise (42 let), zesnulý otec Johann (53 let), sestra Emmeline (13 let), sestra Zelda (9 let)

Face Claim: Daniel Illescas

Zájmy

Vlastnosti

"Flowers grow back, even after they are stepped on. So will I."

ed874a32983016e5973b9e1ebd56e8e4.jpg

Charakter

Minulost

Elias by sám sebe popsal jako nedosažitelného a neodolatelného muže. Nejspíš i je pro své okolí velmi charismatický, rád okouzluje ženy ve svůj prospěch. Ale tím jeho nedosažitelnost končí. Ve skutečnosti je velmi citlivý a chápavý svému okolí. Jen to dával velmi špatně najevo. Většinou ho lidé mohou potkat s kamenným výrazem na tváři bez špetky jakékoliv emoce. Uvnitř něj je to ale jako ohňostroj emocí, které se míchají. Naučil se je velmi dobře skrývat, je také dost nemluvný, to bude nejspíše i tím, jaké dětství měl. Po své matce zdědil mnoho. Kreativitu a cit pro květiny. Rád je sbíral, měl už to jako takovou rutinu. Dříve sbíral květiny pro své sestry, teď už spíše ze zvyku a ze záliby. Rád sedává na louce se svým ušmudlaným zápisníkem a píše poezii. Po svém otci zdědil chaotičnost, výbušnost a impulzivní chování. Když vztek převezne vládu nad jeho tělem, neví, co dělá. V tu chvíli je nejlepší, když ho někdo zarazí, i když i tak hrozí nebezpečí, že tomu danému vrazí. Když byste se podívali u něj doma, v ničem nemá pořádek a nic není organizované. Je také hodně ochranářský k lidem, které miluje a je schopný pro ně udělat cokoliv. Jeho kořeny sahají do Německa, protože jeho babičky a dědečkové z obou stran pocházeli z Německa. Jeho matka se tam narodila a proto i celá jeho rodina nese německá jména a příjmení.

Elias se narodil do chudé rodiny sedmých, mezi farmáře. Jeho matka měla Eliase ve svých patnácti letech s mužem, který byl o dvanáct let starší. Byl to tehdy velký skandál, celá její rodina se ji otočila zády. Ihned se konala svatba a jeho matka už zůstala s oným mužem. A to byla nejspíše největší chyba, co kdy udělala. Ale Annalise by udělala cokoliv, aby Elias byl zaopatřený a měl něco teplého do břicha. Co se Elias naučil chodit, jeho otec chtěl, aby se hned učil dojit zvířata, pěstovat rostliny, aby měli dostatek potravin. Chlapec to nikdy neměl rád, radši běhal mezi lučním kvítím a sledoval poletující různobarevné motýlky. To se jemu otci nelíbilo a jelikož byl výbušné povahy, brzy na to ztratil trpělivost. A když se tak stalo, doma lítaly talíře a skleničky, které se rozbíjely nad Eliasovou hlavou. Ne jednoukrát se stalo, že byl pořezaný. Jeho matce se to samozřejmě nelíbilo, ale když se pokusila cokoliv namítat, skončila mnohem hůře než Elias tím, že ji zbil. A takto žil Elias dlouhá léta, byl trestán za to, že byl odlišný. Podobal se až příliš matce a to podle jeho otce bylo špatně. Jako správný muž nesmí mít rád nějaké přihlouplé květiny a poezii. Brzy na to se Elias do sebe uzavřel. Doma věčně mlčel a své pocity si zapisoval do ušmudlaného deníčku, který si schovával vždy pod tričkem, aby ho otec nenašel. Když vstoupil do puberty, spadl z jednoho stromu, ze kterého měl z úkol natrhat třešně a vykloubil si rameno. Nikdy v životě takovou bolest nezažil a když se rozbrečel a jeho otec ho spatřil, neváhal mu ještě přiložit se slovy, že muži nepláčou. A od té doby nikdy neplakal. Ve čtrnácti letech se mu narodila sestra, Emmeline. Bál se, že si bude muset zažívat to samé, co on a jeho matka. Věděl, že ji bude bránit za každou cenu. A svoje slovo i dodržel. Pokaždé, když jeho otec vybouchl, ukryl svou sestru ve skříni, aby se k ní nemohl dostat. Chodíval každý den na louku, jen aby mohl natrhat své sestře květiny.Když mohl, Elias se rád vypařil z domu, což nemohl často, kvůli hodně práce na farmě. Rád si užíval se stejně starýma holkama, nikdy však závazně. Neuměl si představit, že by se rozhodl s někým chodit. Když mu jeho matka v jeho sedmnácti letech oznámila, že je těhotná, Elias tomu nemohl uvěřit. Jakmile zjistil, že to bude další holčička, cítil, že musí udělat vše proto, aby své sestry a matku ochránil před tyranem, kterého měli doma. Jednoho večera jeho otec zase vybouchl, protože Annalise vylila švestkovou omáčku na nově koupený bílý ubrus. To ho velmi rozčílilo a rozhodl se, že zbije svou těhotnou ženu. Emmeline utíkala se ihned schovat. To už Eliad nevydržel, vybouchl vzteky také, odtrhl svého otce od matky a shodil ho na zem. Jakmile se dostal nad něj, mlátil ho pěstmi hlava nehlava, dokud se nepřestal hýbat. Bylo to jakoby měl před očima černo, neslyšel svou křičící matku, která chtěla, aby přestal. Jakmile si uvědomil, že svého otce zabil, byl v šoku. V uších mu pískalo, do teď měl veškeré vzpomínky v mlze. Cítil jen, jak ho klouby na rukou pálí. Nakonec jeho tělo na farmě zapálili a ostatky, které nezhořely, tak pohřbili na psím hřbitově, který měli kousek od farmy. Přísahal své matce, že toto tajemství si ponesou až do hrobu. Jeho sestra se nikdy nedozvěděla, co se děje, matka ji řekla, že je opustil a už sd nikdy nevrátí. Elias věděl, že se bude muset postarat o celou svou rodinu a když se narodila jeho poslední sestra Zelda, rozhodl se, že nastoupí jako voják. Říkal si, že při troše štěstí se dostane mezi strážce. Jako voják si vedl skvěle. Byl rychlý a silný. Proto prošel výcvikem a pak to zkusil, jestli by se mezi ně dostal. Poštěstilo se mu a proto teď už pět let pracuje jako strážce.

bottom of page