Danielle.jpg
frame4.png

Danielle Nicolette Johnson

Status: Diplomatka
Země: Chiliguay

Věk: 22 let

Datum narození: 24.8.

Výška: 170 cm

Váha: 55 kg

Barva vlasů: Tmavě hnědá

Barva očí: Hnědá

Oblíbená barva: Červená, žlutá
Vzdělání: Soukromé, dálkově studuje Bruselskou Univerzitu

Face Claim: Emily Ratajkowski

Stav: Svobodná

Děti: Žádné


Rodina: Máma Meghan, táta Bastien, (táta Rafael), ostatní...


Zájmy: Cestování, móda, yoga, diplomacie a politika, umění - sběratelka, uzavírání obchodů, milovnice zvířat, noční procházky

Vlastnosti: Ambiciózní, loajální, společenská, sebevědomá, upřímná, ctižádostivá, cílevědomá, svůdná, vychytralá, přátelská

Charakter

Danielle byla už od narození velmi známou osobností, aniž by o to jakkoliv stála. Jakmile byste jí ale poznali, věděli byste, že jí to nikdy do hlavy nestouplo. Vlastně dokáže být úplně normální, milou ženou z Chiliguaye, která má specifické koníčky, známosti a vytříbený styl. Ve svém volném čase ráda na verandě maluje, což jí vede ke sbírce různého umění, které se stalo její vášní. Původně dokonce umění měla i studovat, ale nakonec hlas jejího srdce vedoucí jí k politice a vedení byl přece jenom silnější. Kdo by se ale divil, že? S schopnostmi své matky a geny svého biologického otce, krále Francie, jí to všechno šlo hladce od ruky. Našli se ovšem tací, kteří její schopnosti zpochybňovali kvůli její svůdné kráse. Hnědé vlasy lemující její bezchybně tvarovaný obličej s velkýma, hnědýma očima a napuchlejší rtíky. Nemluvě o postavě, kterou má díky genům po matce a rutinnímu cvičení v dokonalé formě. Danielle se nikdy netajila tím, že by o své genetické výhře neměla tušení, spíše naopak, a o to víc to s radostí dává na obdiv. Jakožto občanka Chiliguaye byla zkrátka uvolněnější více, nežli kdokoliv jiný, a tak se o ní často nemluvívá v dobrém. Nikdy však nikomu nedala důvod k tomu o ní mluvit špatně, protože uvnitř vždy byla a je dobrým člověkem. Možná má zrádný, vypočítavý a svůdný pohled, ale také má dostatek citů a empatie, aby dokázala být milá ke každé osobě ať už je kýmkoliv. Nikoho nepodceňuje, nikoho nepomlouvá, nikomu nezávidí. Prostě si lehkovážně a přesto vychytrale žije svým lehkovážným životem zazobané, schopné, mladé ženy z Chiliguaye, dcery svých přeznámých rodičů. Aby na ní ale nepadala jen samá chvála - ne vždy dokázala být dokonalá. Někdy je až moc cílevědomá a horlivá, což ji připravilo o většinu přátel i partnera. Sama na sebe i své blízké okolí klade velké nároky a tak je mnohem těžší s ní udržet jakýkoliv vztah, nežli se s ní zkamarádit.Také je nejen na sebe dost hrdá, ale i na svou práci a rodinu, a jakékoliv křivé slovo kolem toho jí dokáže patřičně rozhořčit. Co se týče mužů, vždy k ní mají cestu delší i přesto, jak svůdně a provokativně kolikrát vypadá, a jak často se tak i chová. Proč? Jistým způsobem jim nedůvěřuje, považuje je za manipulativní pitomce, i přesto, že kromě svého biologického otce před sebou měla ten nejlepší vzor dokonalého muže - svého tátu Bastiena. Jistým vrozeným způsobem to ale s nimi přece jenom vždy uměla když se jí zachtělo. Vlastně by dle slov její matky dokázala předčít kdejakou princeznu, o tom ale jindy. Po rozpadu jejího prvního vážnějšího vztahu si pořídila psa, Charlieho, kříženého podvraťáka, který jí dělá nejlepšího přítele a ochranáře při jejích nočních procházkách.

Minulost

Daniellin příběh by jistě mohl začínat jako z krásné pohádky, ve které by byla právoplatnou dcerou krále a korunní princeznou Francie, avšak jistý princ si to všechno rozmyslel ještě před tím, než se dozvěděl, že je jeho partnerka s ním těhotná. Klišé? Možná trochu. Proslýchá se, že to bylo prý kvůli hlouposti, a raději se s jeho bývalou přítelkyní ani trochu nesnažil o sebevětší kontakt či nápravu jejich vztahu. Vymazal jí ze svého života, jako by si společně neprošli za tu krátkou dobu jejich vztahu všeličím, a tak se Meghan rozhodla udělat to samé, když se o kontakt byť jen později snažil on. Kdyby se však snažil daleko více, tato pohádka mohla mít právě ten krásný konec. Ale ono ne - oba byli až moc hrdí a princ se raději rozhodl snažit se na svém vlastním písečku, zatímco si Meghan spokojeně se svou malou dcerkou žila v Chiliguayi, kam se z Angeles přestěhovala už jen kvůli jejich klidu. Ten však byl s malou, divokou Danielle zcela nemožný. Živější a dravá byla víceméně už odmalička a tak se s ní Meghan nikdy nenudila. Užívala si s ní proto každý moment jejího dětství, což by zajisté překvapilo každého, kdo ji byť jen předtím znal. Díky jejich vysokému kapitálu z rodinného podnikání si kromě všeho mohla dovolit s ní zůstávat doma co nejdéle to jen šlo. Proto ani nebyla tou matkou, která by chodila brzy ráno do práce a k večeru se vracela - spíše naopak, všechnu práci rozdělila jiným a žila jen dcerou. Společně s malou Danielle se známá Meghan uzavřela před veřejností a učila jí všemu o čem byla přesvědčena, že by se jí do života mohlo hodit. Párkrát se s ní snažil Rafael zkontaktovat, ale ona to nikdy nechtěla. Byla si vědoma toho, že by nakonec dokázala ustoupit, ale jak by poté vypadala? Proto se raději smířila s myšlenkou samotného žití svobodné matky s dítětem a občasnou návštěvou z Bruselu. Danielle rostla dále do krásy a klidnější povahy. Už z ní nebylo tak živé dítě, ale poklidnější, které se zajímalo především o knížky a politiku. Jaké to překvapení, že? Jisté vedení a zalíbení v politice se v jejích zájmech projevovalo už od raného věku napříč všemožnými snahami o to jí zaujmout čímkoliv jiným. Danielle se proto učila krátce hrát na klavír, kytaru či violoncello. U žádného hudebního nástroje ale dlouho nevydržela, proto Meghan vyzkoušela i všemožné sporty od jezdectví, k fotbalu, po lezectví, přes yogu a cvičení, které jí v zájmech nakonec přece jenom zůstalo. Nakonec se ale prací zahlcená Meghan přece jenom musela smířit s tím, že jednoho dne její jediná dcera zamíří do politiky. V té samé době Meg rozjížděla spolupráce s Chiliguayskou vládou, zatímco Danielle vedla k tomu poslednímu, co jí v jejím zájmu krom knížek vydrželo - k umění. Skoro to už vypadalo, že u tohoto koníčku Danielle zůstane, když se znenadání jednou takhle v Meghanině kanceláři objevil Bastien. Bastien byl i je váženým diplomatem Chiliguaye, který se staral o různé obchodní spolupráce s královskou rodinou. Meghan si s ním toho dne domluvila schůzku, avšak netušila, že se dřív jak ona do kanceláře dostane její dcera, zatímco ona bude na prodlouženém jednání. Se zpožděním a roztěkanou omluvou dorazila do kanceláře v momentě, kdy její osmiletá dcerka horlivě diskutovala s jejím budoucím obchodním partnerem o politice, jakoby to byla zcela normální věc, o které tak malá holka ví téměř cokoliv. Celá překvapená a lehce rozhozená se tímto způsobem seznámila s mužem, který byl v ten samý den okouzlen nejen chytrou, malou Danielle se stejným zájmem o politiku jako on, ale i její matkou Meghan, která s ním sdílela jiné zájmy. Obchodní zájmy - samozřejmě, díky kterým se posléze vídali častěji. Bastien byl oběma děvčaty okouzlen, avšak Meghan si pevně stála za rozhodnutím zůstat sama a mužům z politiky se vyvarovat obloukem. Něco jí ale přece jen nakonec dokázalo po dvou letech zvláštního, bližšího přátelství obměkčit a svolit ke sňatku. Danielle díky tomu tak získala zvesela tátu s vřelým vztahem k politice, jenž jí tento svět odkryl daleko více a rád. Podporoval ji v jejích snech a cílech a Meghan už nic jiného neměla na výběr. Jak šel čas, Daniellin zájem o politiku rostl, zatímco o umění upadal. A tak z plánu pokračovat v umění na další škole opadlo a Danielle se soustředila jen a pouze na vše důležité kolem politiky. Sem tam si i díky Bastienovi vyzkoušela jeho post na celý den či mu pomáhala když to potřeboval, avšak teprve nedávno získala výhodnou praxi a možnost zastupovat svou zem, vládu i otce jako zahraniční host v Illeie, kde to moc dobře znala. Během toho však stále jistým způsobem dálkově studuje univerzitu, kterou studuje spíše z nutnosti ji mít nežli z radosti, protože si stála za názorem, že nejvíce se toho stejně naučí v praxi a ve své zemi.

“I am who I was supposed to be”