top of page

Brynlee Newton

Status: Knihovnice
Kasta: Třetí

Provincie: Sota

Věk: 22 let

Datum narození: 4.8.

Výška: 160 cm

Váha: 53 kg

Barva vlasů: Zrzavá
Barva očí: Oříšková


Vzdělání: Vysokoškolské

Oblíbená barva: Zelená, červená
 

Stav: Svobodná
Děti: Žádné

Rodina: Matka- Abigail (43 let), otec- Simon (45 let)

Face Claim: Hollan Roden

Zájmy

Vlastnosti

"If you don't try, you'll never know."

842079a7ed7ea8ff5956a93cc5826e87.jpg

Charakter

Minulost

První co na Brynlee může ostatní zaujmout, jsou určitě jako první její zrzavé vlasy, které ona sama na sobě naprosto miluje. Barvu vlasů jako jedinou věc zdědila po svém otci, jinak je vzhledem, ale i povahou více po své matce. Od své mámy se naučila psát různé příběhy a povídky, ale ty nikdy světlo světa nespatřily a asi ani nespatří. Víc ale než psaní jí ale baví samotné čtení, ráda se nechává unášet dějem v knize a nad dějem knihy pak ráda přemýšlí. Další věc která jí baví je fotografování, nejenom věcí a lidí okolo sebe, ale i ráda fotí sama sebe. Je to temperamentní a energická, rozhodně jí nechybí ani sebedůvěra. Je průbojná a dá se říct že i vyrovnaná a přesně ví, co od života chce. Také ale ví že i když se sebevíc snaží, ne vždy se jí povede přesně tak jak by si přála. Je sebevědomá, má příjemné vystupování a velký talent jednat s lidmi. Je to silná osobnost, je nezávislá a spolehlivá. Přesto má problémy s důvěrou, komu hlavně nevěří jsou muži, tedy alespoň většině z nich moc nevěří. Z vlastní zkušenosti ví co některý muži dovedou a tak si přirozeně dává pozor. Nemá ráda když se jí lidi moc dotýkají, vlastně jí to dost vadí. Naučila se to ale nedávat míč najevo, jelikož to vnímá jako slabost a ona nechce působit slabě. Baví ji sport a pohyb, nemá v oblibě slabochy a lidi, kteří se vzdají hned po tom co se jim napoprvé něco nepovede. Také nemá ráda lidi, co neumějí dodržet své slovo, nebo lháře a lidi kteří jen hledají výmluvy na všechno. Nerada prohrává a vadí jí, když ji něco zbytečně omezuje. e na sebe ale přísná ve chvíli kdy se jí něco nepovede, chce aby byla bezchybná a vše dělala dokonale, i když nemusí. Je naprosto upřímná, raději vše řekne upřímně od srdce, než aby něco zaobalovala. Vždy se snaží vše říct upřímně, ovšem zase ví kde jsou zdravé hranice a co si může a nebo nemůže dovolit. Má raději upřímnost než lži, proto skoro nikdy nelže, ani to snad neumí. Tedy většina lidí to na ní pozná, i když se opravdu snaží. Většinou uhne pohledem, nebo začne krčit nos. Nos ale krčí i ve chvílích když je naštvaná, což ale není moc často.

Brynlee se narodila jako jedináček a tak to u ní také i zůstalo. Co jí ale chybělo od neexistujících sourozenců, to jí vynahradil bratranec z matčiny strany, se kterým se jako malá vídala velice často. Jako děti byli téměř nerozlučný, byli spolu téměř všechen jejich volný čas. Když nebyla s ním, ráda trávila čas se svou matkou k knihovně, kde se s její pomocí učila číst a později i psát. Vlastně když nebyla ve škole, nebo se svým bratrancem, zbytek času trávila hlavně v knihovně. Knihy jí bavili tak moc že se nakonec i rozhodla že tím směrem půjde i její cesta. Jak ale šel dál a ona se kromě svých přátel snažila soustředit i na svou budoucnost, její vztah s jejím bratrancem začal pomalu váznout. Mezi tím se začali hádat její rodiče a ty se nakonec i rozvedli. No důvodem určitě nebylo to že by si spolu už nerozuměly, ale hold když si její otec našel jinou ženu, jinak to dopadnout asi ani nemohlo. Zatímco se dělo tohle vše, její vztah s jejím bratrancem se dostal v podstatě do bodu mrazu. Skoro se nebavili a když se bavili, hádali se. Jí prostě ale jen vadilo že se začal bavit s lidmi, které ho podle jejího názoru kazili a to byla také pravda. Komu by nepřišlo znepokojující kdyby si kluk který měl výborný prospěch zhoršil ve škole tak moc, že začal ve škole propadat hned z několika předmětů. Raději než to aby se učil, nebo se o to třeba jen snažil chodil na párty kde pil a dělal mnoho dalších věcí, které také nebyli moc dobré. Jelikož byl ale pro Lee její nejlepší přítel a zároveň bratr kterého nemohla mít. Snažila se proto jejich vztah urovnat a i když to bylo těžké, nakonec z toho měla dobrý pocit. Naplánovala pro ně hororový večer. Byl to jejich rituál u kterého koukali na strašidelné filmy, které pak hodnotili a u toho jedli samé dobroty. Snažili se upéct muffiny ale jelikož ani jeden péct neuměl, dopadlo to vždy spálenými uhlíky a začmouzenou kuchyní. Přesto ale tyhle dny milovali a jí napadlo že by to mohlo jejich vztah znovu zpevnit. Když na něj ale čekala, nepřijel. Chvíli pak trvalo než se mu dovolala, možná by byla ale raději kdyby ne. Místo jejich večera šel na jeden z jeho oblíbených večírků, což jí samozřejmě naštvalo. Pohádali se tak jako snad nikdy a ona se zapřísáhla že ho u nikdy nechce vidět, no a to se jí splnilo. Když se další den probudila, od své mámy zjistila že měl s jejími přáteli autonehodu a že nikdo z nich nepřežil. Vzala to opravdu těžce a na na několik týdnů podlehla smutku, nebylo se ale čemu divit. Rozhodla se ale že začne trochu žít. Ne že by dělala to co její bratranec, ale občas zašla během učení i na nějakou oslavu svých přátel a celkově se začala bavit s více lidmi. Když nastoupila na vysokou, byla na sebe hrdá jako nikdy. Od jejího vytouženého cíle jí chyběl jen kousek. Během nástupu na vejšku poznala mnoho dalších lidí a mezi nimi byl i jeden kluk, který jí dost změnil život. Byl to kluk který byl o ročník výš než ona. Zakoukal se do ní a dával jí to dost najevo, jenže ona ho nebrala jako nic jiného než jako kamaráda. On tohle ale vidět nechtěl a jakýkoliv její chování viděl jen jako náznak něčeho, co v tom nebylo. Jednou když se zdržela ve školní knihovně kvůli učení na ní počkal a řekl jí vše co k ní cítil. Bylo by to možná hezké, ale on jí byl doslova posedlý a to už tak hezké nebylo. I když snažila mu vše vysvětlit s kladnou hlavou, nepovedlo se jí to a on e naštval. Vyjel po ní, nejdříve se bála že jí v návalu vzteku prostě chce ublížit, ale on chtěl trochu něco jiného. Před tím aby jí zneužil jí ale naštěstí zachránil muž který dělal ochranku a tou dobou prohlížel školu. Pro kluka přijela policie a je jasné že po tomhle si nějakou dobu posedí ve vězení. Navíc se i ukázalo že jí nějakou dobu sledoval a to na každém kroku, což pro ní taky nebylo moc příjemné zjištění. Teď od něj má ale klid, snad ale už nadobro. Ona se ale pak tvářila jako by se nic nestalo, i když vnitřně jí tento zážitek poznamenal. Jednou za čas má noční můry, to ale není nic hrozného na to aby to nezvládala. Také jí začali vadit cizí doteky, ale to naštěstí dokáže skrývat. Po tom co dostudovala začala hned pracovat jako knihovnice, což bylo něco co chtěla a co jí bavilo. Jako odměnu si pak koupila psa, kterému dala jméno Shadow. Začala pak chodit do skupiny s dalšími dívkami a ženami co si zažily něco podobného jako ona. Chtěla jim pomáhat a trochu se tak i vypořádat s vlastní zkušeností. Když jí přišla přihláška do Selekce, chvíli váhala. Nakonec jí ale lákala myšlenka že by mohla zkusit něco nového a také chtěla vědět jestli o ona by mohla zažít něco o čem zatím jen četla.

bottom of page