top of page

Andrea Rosalie Boroso

Status: Psovodka u policie
Kasta: Druhá

Provincie: Labrador

Věk: 21 let

Datum narození: 21.11.

Výška: 176 cm

Váha: 52 kg

Barva vlasů: Tmavě hnědá

Barva očí: Tmavě hnědá


Vzdělání: Vysokoškolské

Oblíbená barva: Žlutá, kaštanová, lososová
 

Stav: Svobodná
Děti: Žádné

Rodina: Rodiče: Dvojče Anya (21), Máma Annabeth (51), Táta George (52)

 

Face Claim: Camila Morrone

Zájmy

Vlastnosti

"Jestliže je láska nesmrtelná, pak pevně věřím, že se po smrti setkám se všemi psy svého života, kdyby pro nic jiného, tak pro to moře lásky, která nás spojovala."

Screenshot_20230622_170533.jpg

Charakter

Minulost

Andrea Rosalie Boroso, raději si však nechává říkat Andri, vypadá možná až klasicky, tmavě hnědé vlasy a čokoládové oči, hubená postava a růžové, usmívající se rty. Oblečení často poseté psími chlupy od svého psího parťáka, a pamlsky v kapsách, to je už její vizitka, takto ji potkáte takřka vždy, mohl za to její pes, ten však zemřel, momentálně jeho roli proto převzali psi všech kolegů. Společně s těmito psy pracuje pro policii, konkrétně jako psovodka, u této práce může využívat vše co miluje. Psy, řešení zločinů a procházky, samozřejmě i napětí. S pejskem ji pojí silné pouto, stará se o něho 24 hodin denně, 365 dní v roce, jako psovodka musí mít se psem důvěrný vztah, což taky má. A taky je trochu dominantní, umí na sebe upoutat pozornost když je to potřebné, navíc svého psa dokonale ovládá. A protože ji často tahá, až moc rychle, ona mu to povolí, co kdyby byl třeba na stopě, a kvůli její fyzičce by se pachatele nepovedlo chytit. Proto jezdí na kolečkových bruslích, a běhá ve hrách, kde po sobě střílejí barvami, je to pro ni i forma praxe, jakožto psovodka se věnuje i různým případům, a zbrojní průkaz je tedy nutností, ne že by snad někoho zabíjet chtěla, jenže ne vždy se tomu může vyhnout. Sice se jedná o její tvrdší tvář, ale uvnitř je jemná, všechno bere vážně, jen kritiku si bere hluboko k sobě, někdy se přetvařuje, aby vyhovovala ostatním. Své pocity schovává za maskou vtipkující holky, jenže ani ona se nemůže přetvařovat věčně. Při obzvlášť těžkém období je to jediné kde uvolňuje emoce brečení do polštáře. Ale pokud si získáte její důvěru, bude vám oporou, jen to samé bude taky vyžadovat. Nejdříve se však vždy ke všem bez rozdílu chová mile, s nikým nechce být rozhádaná. Snaží se být milá ke všem, bez rozdílu, aspoň na první pohled. Pokud si s někým nesedne, je poté už trochu odtažitá.

Listopadového večera přišla na svět Andri, a hned pár minut po ní i její mladší sestra Anya. Už od dětství byly spolu, neustále si hrály s tou druhou, a to v nich utvořilo pouto. Někdy se samozřejmě rafly, jak kvůli hračce, tak třeba i rozdílným názorům. Ale to nic nemění na tom, že jako sestry držely spolu. A to i tehdy, kdy obě přišly na své vysněné povolání. Po školce většinou šly domů, jenže ne vždy k tomu byla možnost. Ne vždy byli rodiče, nebo alespoň jeden z nich doma. Jejich otec si musel z práce odběhnout, aby pro holky zašel, vzhledem k tomu, že žili daleko od prarodičů a Andriin taťka měl toho v práci hodně, zavedl je k sobě do kanceláře, na policejní stanici. Zrovna řešil případ s drogama, přišel i psovod, jeho psa si Andri ihned zamilovala. Začala se vyptávat, a když zjistila náplň práce, byla rozhodnuta. Rodiče uprosila, aby k Vánocům dostala pejska, v té době jí bylo 5 let, fenku německého ovčáka si naprosto zamilovala, pojmenovala ji Crownie, trénovala s ní odmala, teda ne nejaké složité. Bohužel však psi nežijí věčně, když bylo Andri 15 let, fenka jí zemřela, tehdy s Andri i hýbaly hormony, přece jen byla v pubertě, pár dní z toho byla zničená. Hned příští rok však dostala další štěňátko, to pojmenovala Diego. Ale ani teď jí nebylo souzeno s Diegem dožít, zemřel nedávno při jedné razii, kde ho postřelili. Bylo mu jen šest let. Od té doby uplynulo půl roku, Andri si není jistá, jestli chce dalšího psa. Na raziích stále funguje, baví ji to, ale mrzí ji, že s každým psem má osobní vztah.

bottom of page